Pacienty se vzácným onemocněním trápí komplikovaná dostupnost léků – odborníci mluvili o lécích pro

13. listopadu 2017

Brno – Více než stovka odborníků z celé České republiky, ale i ze zahraničí zavítala na pátou Konferenci PharmAround 2017. Diskutovali o zásadních tématech, která významně ovlivňují pacienty a celé zdravotnictví. Řeč byla například o dostupnosti léků pro vzácná onemocnění, osvětě směrem k veřejnosti, řešení vysokých nákladů spojených s biologickou léčbou nebo o nově připravovaném zákoně o zpracování osobních údajů, který bude mít dopad i na zdravotnictví.

Dvoudenní akci, od 9. do 10. listopadu, pořádal v Hustopečích u Brna nadační fond PharmAround ve spolupráci s výzkumnou infrastrukturou CZECRIN. MUDr. Kateřina Kopečková z Fakultní nemocnice v Motole a zástupkyně ČR v Komisi pro vzácná onemocnění Evropské lékové agentury se zaměřila zejména na problematiků léků určených pro vzácná onemocnění (tzv. orphan drugs). „Někdy jsou léky pro vzácná onemocnění kritizovány za to, že jejich data nejsou dostatečně robustní a mají malý počet pacientů. Často chybí i data o kvalitě života, protože neexistují například specifické dotazníky pro pacienty se vzácným onemocněním. A to i přesto, že inovativní léky přinášejí u mnoha vzácných onemocnění pacientovi benefit. Pomoci může vznik expertních center, která se zabývají léčbou vzácných onemocnění. Jejich snahou je pomoci zrychlit vstup na trh a umožnit úhradu od pojišťoven, a potom sbírat další klinická data,“ uvedla Kopečková. Upřesnila, že v Česku trvá v průměru dva roky, než se registrovaný lék dostane k pacientovi. To je podle ní velmi tristní a cílem odborníků by mělo být tento proces zkrátit. „Pacienty se vzácnými onemocněními mimo jiné trápí komplikovaná dostupnost léků. Proto je důležité zlepšovat přístup k informacím,“ doplnila Kopečková.

JUDr. Karel Hlaváček z advokátní kanceláře Šustek&Co. poukázal na to, že vzácné onemocnění je z hlediska práva klasifikováno jako každé jiné onemocnění. To znamená, že ti, kteří jím trpí, nemají vyšší nárok na úhradu z pojišťoven. „Zákon pouze stanoví podmínky, za kterých lze inovativnímu léčivému přípravku připsat dočasnou úhradu na dva roky. Je známý například případ, kdy lék na cystickou fibrózu bojoval o tuto úhradu až dva roky,“ popsal Hlaváček.

MUDr. Tomáš Doležal, Ph.D. z iHETA (Institutu pro zdravotní ekonomiku) upozornil, že pojišťovny neplatí na orphany více než 16 milionů korun ročně. „To je poměrně malá částka. Metodika pojišťoven je tvrdým vyjednávacím faktorem. Počet těchto léků stanovovaných do trvalé úhrady klesá, což má tak dopad i na pacienty,“ sdělil Doležal.

Vedoucí Oddělení klinických hodnocení Masarykova onkologického ústavu a zakladatelka Nadačního fondu PharmAround doc. MUDr. Regina Demlová, Ph.D. uvedla, že je třeba hledat nové cesty, jak zajistit dostupnost nových velmi drahých léčiv pro pacienty: „Pracovní skupiny odborníků by měly hledat nové přístupy, jak dál hodnotit klinický benefit a efektivitu léčiv tak, aby byla zajištěna dostupnost efektivní léčby pro pacienty. V Česku se v poslední době čím dál více potýkáme s tím, že pojišťovny nejsou ochotny na vysoce inovativní léčiva přispívat. Populace stárne, přibývá pacientů s vážnými onemocněními, nová léčiva jsou čím dál dražší a s tím souvisí i nárůst výdajů pro takto nemocné pacienty,“ upozornila Demlová.

MUDr. Beata Čečetková z AIFP (Asociace inovativního farmaceutického průmyslu) poukázala na důležitost náboru pacientů ve specializovaných zařízeních a spolupráci nejen mezi lékaři či sponzory, ale všech, kteří se na klinických studiích podílejí. „Realizace klinických studií se přesouvá na farmaceutické rozvojové trhy, především do východní Asie. I když je Česko malá země, počet klinických studií je poměrně vysoký. To přináší řadu výhod nejen pro pacienty, kteří mají možnost se tak dostat k nejnovější léčbě, ale i pro stát, jež ušetří nemalé prostředky. Nezbytná je ovšem do budoucna lepší spolupráce s pacienty a regionálními pracovišti,“ sdělila Čečetková.

Ředitelka Ústavu lékového průvodce PhDr. Ivana Plechatá uvedla, že je velmi důležité zvyšovat povědomí o účincích léků směrem k veřejnosti. Zejména pro seniory představují někdy léky hotové „bludiště“. „Snažíme se zvyšovat lékovou gramotnost, Češi na tom nejsou dobře. Ze studií vyplývá, že senioři pobírají velké množství léků a trpí celým komplexem onemocnění. Jsou zároveň více náchylní k rozvinutí nežádoucích účinků. U drtivé většiny léků, které senioři užívají, se přitom vůbec neprokázala účinnost u seniorů nad 65 let. Jsou senioři, kteří například berou léky na snížení krevního tlaku deset a více let, ačkoliv je již mají užívat v menších dávkách nebo vůbec. Z toho jsou potom ty pády a zlomeniny,“ řekla Plechatá.

Náměstek ministra zdravotnictví pro právo a legislativu JUDr. Radek Policar ve své přednášce mluvil o GDPR (obecném nařízení o ochraně osobních údajů), které vstoupí v účinnost již 25. května 2018 a dotkne se i zdravotnické praxe. „Stávající zákon o ochraně osobních údajů bude zrušen a nahradí jej tento nový zákon. Když někdo bude pracovat s osobními údaji, bude na to muset mít právní důvod. Člověk, o jehož údaje půjde, bude na prvním místě. To jsou klíčové věci. Není ale potřeba se obávat, že nařízení, které má ve své gesci ministerstvo vnitra, sebou přinese novou vlnu papírování. Bude možné aplikovat jej všude, kde existuje povinnost vést pracovní údaje,“ přiblížil Policar.

Kontakt pro média:

Ing. Andrea Křístková, koordinátorka nadačního fondu PharmAround, tel: +420 608 407 900

CZECRIN je česká národní výzkumná infrastruktura podporující akademická klinická hodnocení, která propojuje fakultní nemocnice, univerzity a vědecká centra oblasti biomedicíny. Je českým národním uzlem Evropského konsorcia infrastruktur klinického výzkumu (ECRIN-ERIC). Jejich společným cílem je podpořit rozvoj akademických klinických hodnocení a zkvalitnit spolupráci na národní a mezinárodní úrovni. CZECRIN v současnosti realizuje řadu národních a mezinárodních akademických klinických hodnocení v mnoha oblastech včetně pediatrie a vzácných onemocnění.

Nadační fond PharmAround svou činností navazuje na úspěšný projekt lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Jeho cílem je pomocí vzdělávacích aktivit zvýšit povědomí a znalosti o problematice životního cyklu léčiv zejména ve vztahu ke klinickým studiím, farmakovigilanci nebo farmakoekonomickým aspektům. Nadační fond pořádá odborné kurzy, workshopy a konference pro lékaře, pedagogy, výzkumné pracovníky a studenty, podporuje nezávislé projekty z oblasti biomedicíny. Zvláštní pozornost věnuje edukaci pacientů a veřejnosti a podporuje otevřenou nezávislou výměnu názorů a zkušeností v oblasti biomedicíny.